✅ Jak nainstalovat a konfigurovat Ubuntu Server

Obsah

1. Nainstalujte si Ubuntu Server
2. Připojení přes SSH s Ubuntu
3. Možnosti ovládání a parametry
4. Správa souborů a adresářů v Ubuntu

Při každodenní procházce světem IT se musíme v každém okamžiku učit novým trendům, novým programům a bezpochyby musíme mít schopnost rozvíjet se v různých oblastech systémů. V tomto tutoriálu uvidíme instalace a konfigurace serveru s Ubuntu, ale jaké výhody můžeme získat jako správci při instalaci serveru s Ubuntu?

V tomto tutoriálu se dozvíte, jak nainstalovat serverovou verzi Ubuntu, a tedy být schopen spravovat náš server. Budete také znát kroky k tomu, abyste jej mohli snadno konfigurovat a připravit jej tak, abyste jej mohli kdykoli začít používat.

Pokud stále nevíte, co to znamená pracovat s Ubuntu Serverem, zde jsou některé z jeho výhod, abyste věděli, co to znamená pracovat s ním.

Některé výhody instalace Ubuntu Serveru

Je certifikován mimo jiné jako host nebo hostující server na platformách Azure, AWS, IBM (power).

Má úplnou integraci jádra.

Běží na architekturách x86, x64, ARM v7, ARM 64 a Power.

Skvělá podpora.

Navrženo mimo jiné pro cloud.

Budeme analyzovat, jak provést instalační proces našeho serveru Ubuntu. Jako první krok přejdeme na následující oficiální web Ubuntu, kde budeme pokračovat stáhněte si náš obrázek ISO.

Jakmile jsme tam, klikneme na kartu Stažení, a my si vybíráme Server, uvidíme následující:

1. Nainstalujte si Ubuntu Server

V tomto tutoriálu provedeme instalace na virtuální stroj, který nám umožňuje přesně simulovat chování serveru Ubuntu V reálném životě, jak jsme již řekli dříve, je důležité používat virtuální prostředí k seznámení se s okolím před skokem do produktivního prostředí, abychom se vyhnuli nehodám.

Krok 1
Při zahájení instalace musíme vyberte jazyk, ve kterém náš systém zůstaneV našem případě volíme španělštinu, ale vidíme, že na Ubuntu Serveru máme na výběr z různých jazyků, výchozí jazyk je angličtina, protože Ubuntu je distribuováno po celém světě, španělštinu vybereme přesunutím směrových šipek a stisknutím klávesy Enter.

Možnosti, které mámeJak vidíme v následujícím okně, máme různé možnosti instalace nebo správy našeho Ubuntu, mezi které patří:

Nainstalujte si Ubuntu ServerUmožňuje nám spustit instalaci od nuly.

Instalace několika serverů s MAAS (Metal As A Service)To nám dává možnost současné instalace Ubuntu na několik serverů.

Zkontrolujte disk na vadyUmožňuje spustit kontrolu možných selhání v sektorech pevného disku.

Zkontrolujte paměťTo nám dává možnost spustit test na RAM serveru a zkontrolovat jeho fungování.

Zavedení z prvního pevného diskuUmožňuje vám spustit systém z hlavního pevného disku, pokud jich máte několik.

Obnovte poškozený systémTo nám dává možnost spustit obecný test a pokusit se obnovit systém, který má nějakou chybu.

Vybíráme první možnost Nainstalujte si Ubuntu Server.

Krok 2
Dáváme tedy Enter volíme geografickou oblast kde se nacházíme, umožní nám to okamžitě nakonfigurovat časové pásmo. V případě, že země, kde se nacházíme, není na seznamu, musíme zvolit druhou možnost.

Krok 3
Dáme Vstupte A pak nám systém řekne, zda chceme klávesnici konfigurovat, je vhodné tento návrh přijmout, protože nám umožní automaticky konfigurovat a upravovat model naší klávesnice:

Krok 4
Klikneme na Ano a klikněte Vstupte. Poté se zobrazí následující okno:

Tato možnost konfigurace nás požádá, abychom stiskli některou ze zobrazených kláves (y, u, r, n atd.), V našem případě stiskneme klávesu n, poté nás požádá o stisknutí w, protože jsme uvedli, že je to v pořádku na optimalizujte rozložení a správnou konfiguraci klávesnice. Stiskněte klávesu w.

Dále se budou zobrazovat různé otázky týkající se zejména některých kláves, pokud je naše klávesnice má, klikneme na Ano, jinak stiskneme Ne.

Jakmile provedeme různé požadované kontroly, zobrazí se následující okno potvrzující, že je vše v pořádku, a poskytující průvodce naší klávesnicí „Es“ = španělština.

Krok 5
Klikneme na Pokračovat a začne proces stahování některých dalších komponent pro správnou instalaci.

Krok 6
Jakmile jsou doplňky staženy, zobrazí se okno s žádostí zadejte název, který dáme našemu serveru Ubuntu.

Vybereme příslušný název a klikneme na Pokračovat.

Krok 7
Dále vybereme jméno uživatele, který bude mít přístup ke správě serveru (Výchozí uživatel). Klikněte na Pokračovat a systém nás požádá o uživatelské jméno pro přístup do systému (Je to jiný uživatel než ten předchozí).

Krok 8
Stiskněte Pokračovat a potom zadáme heslo:

Klikneme na Pokračovat a heslo zadáme znovu (potvrzení).

Krok 9
Klikneme na Pokračovat. Pak systém zeptá se nás, jestli chceme zašifrovat naši osobní složku, což se doporučuje, pokud máme citlivé informace, protože šifrování vytváří větší bezpečnost, ale v případě selhání systému a pokusu o přístup k našim informacím může být bolest hlavy, podle názoru Ubuntu budeme vetřelci nebo hackeři. V našem případě zvolíme Ne.

Krok 10
Pak systém potvrzuje naše časové pásmo Na základě umístění, které jsme určili na začátku instalace, pokud je správné, klikneme na Ano.

Krok 11
Jakmile vybereme ano, začne řada otázek o konfiguraci serveru. Zpočátku nás systém požádá o oddíly, které bude mít pevný disk:

Možnosti, které mámeS průvodcem - použijte celý diskUmožňuje nám použít disk celkem.

S průvodcem - použijte plný disk a nakonfigurujte LVMUmožňuje nám použít kompletní a další disk ke konfiguraci LVM (Logical Volume Management) pro příslušné oddíly.

S průvodcem - použijte celý disk a nakonfigurujte šifrovaný LVMUmožňuje nám použít kompletní a další disk ke konfiguraci LVM (Logical Volume Management) se šifrovacím systémem k ochraně informací.

PříručkaUmožňuje nám provést celý proces ručně, ale není to doporučeno.

V našem případě použijeme první možnost, S průvodcem - použijte celý disk. Po výběru stiskněte klávesu Enter a zobrazí se následující okno:

Vidíme, že jsou zobrazeny informace o použitém pevném disku, a pokračujeme v instalaci stisknutím klávesy Enter. Zobrazí se následující okno označující oddíly, které budou vytvořeny v našem Ubuntu:

PoznámkaOddíl ext4 je podobný systému Windows NTFS a odkládací oddíl má v Ubuntu vlastní vyhrazený prostor, takže do něj může zapisovat odkládací paměť.

Změny zapíšete kliknutím na možnost Ano. Zobrazí se následující okno s průběhem instalace základního systému:

Pak systém zeptá se nás, zda chceme konfigurovat proxy, protože to není tak běžné, ponecháme pole prázdné a klikneme na Pokračovat:

Budou staženy všechny apt balíčky (související se sítí) a bude dotázáno, jak chceme aktualizace konfigurovat, vidíme, že máme tři (3) možnosti:

VolbyŽádné automatické aktualizaceDoporučuje se pro servery, protože některé aktualizace mohou restartovat server nebo způsobit chování nestability na něm.

Automatické aktualizaceAktualizace se instalují automaticky, kdykoli jsou k dispozici.

Spravujte systém pomocí LandscapeUmožňuje spravovat aktualizace pomocí nástroje Na šířku.

V našem případě vybereme první možnost, Bez automatických aktualizací klikněte na Pokračovat (aktualizace budeme muset nainstalovat ručně). Dále vás zajímá, jaké funkce chceme přidat na náš server, máme některé jako OpenSSH, Print Server atd.

V našem příkladu povolíme možnost OpenSSH, aby mohla vzdáleně spravovat server, pro její výběr umístíme kurzor na uvedenou možnost a stisknutím mezerníku ji vybereme.

Funkce každé možnosti, v souhrnu, jsou:

OpenSSH: Vzdálená správa

Server DNS: Server doménových jmen

LAMp Server: Webový server

Poštovní server: Poštovní server

Databáze PostgreSQL: Databázový server

Tiskový server: Tiskový server

Souborový server Samba: Sdílený souborový server

Tomcat Java Server: Java server

Hostitel virtuálního stroje: Server virtuálního stroje

Ruční výběr balíčku: Ruční výběr balíků

Dáváme Enter, abychom mohli pokračovat v procesu instalace. Systém zeptá se nás, zda chceme nainstalovat zavaděč GRUB do hlavního registru, pamatujte, že GRUB (Grand Unifier Bootloader) je první věc, která se načte při spuštění našeho serveru, proto vybereme možnost Yes.

PoznámkaPokud máte kdykoli problémy s GRUBem, zkuste navštívit následující tutoriál, který vám pomůže vyřešit problémy.

Pokračujeme v instalaci a uvidíme, že vše bylo nainstalováno správně:

Klikneme na Pokračovat a budeme dávat pozor, abychom nerestartovali server s diskem uvnitř jednotky, aby se neopakoval celý instalační proces. Jak vidíme, Ubuntu funguje pod příkazovým řádkem, který nám umožňuje používat prostředky počítače v nainstalovaných aplikacích.

Vidíme, že jakmile se počítač restartuje, budou požadovány přístupové údaje, které byly vytvořeny během instalace.

2. Připojení přes SSH s Ubuntu

Podívejme se, jak se připojujeme prostřednictvím zabezpečeného připojení SSH k našemu serveru Ubuntu. Připojení SSH nám umožňuje připojit se externě k našemu serveru. Je velmi důležité si uvědomit, že náš server Ubuntu musí být ve stejné síti, ze které se chceme připojit.

Můžeme vidět, jak konfigurace naší sítě funguje pomocí příkazu:

 ifconfig

Který zobrazuje jeho shrnutí. V našem případě vidíme, že IP adresa našeho serveru je 192.168.0.10 a můžeme vidět různé konfigurace sítě.

K navázání spojení pomocí SSH z externího webu použijeme software Putty, který je zdarma a můžeme jej stáhnout z oficiální stránky. Zde necháváme tutoriál, abychom viděli více o Putty. Tento software nám dává možnost se připojit, je to v podstatě připojovací klient pro Linux.

Abychom se připojili k našemu serveru pomocí Putty, provedeme následující:

Do IP adresy vložíme přesnou IP adresu serveru Ubuntu (V našem případě 192.168.0.10)
Necháme výchozí port (22)
V typu připojení vybereme SSH

Klikneme na Otevřeno a při prvním spuštění Putty se zobrazí zpráva oznamující, že klíč serveru není zaregistrován v mezipaměti, je to z bezpečnostních důvodů, můžeme to přijmout a otevře se následující okno pro zadání přihlašovacích údajů. Jakmile zadáme heslo, uvidíme, že můžeme přistupovat k našemu serveru, jako bychom byli před ním.

To nám umožní spravovat fyzický server bez ohledu na to, kde se nachází.

3. Možnosti ovládání a parametry

Parametry nám umožňují konfigurovat, jak se budou příkazy chovat na našem serveru Ubuntu. Pokud bychom například chtěli přejít do kořenové složky systému, abychom viděli jeho obsah, normálně bychom použili CD: a pak znovu CD: (Tak bychom sestoupili ze 2 složek), abychom ušetřili čas, můžeme použít symbol /, který nám umožní přejít přímo do kořenové složky, příkaz by byl cd /.

Uvidíme, že příkazový řádek je již umístěn v kořenovém adresáři systému. Pokud se nyní chceme vrátit do osobní složky Solvetic, nebudeme ji používat cd domů a později cd domů, spíše použijeme příkaz:

 cd / home / solvetic

A tak přejdeme do osobní složky.

Pokud bychom chtěli vidět složky umístěné v kořenovém adresáři organizovaněji, protože by normálně vypadaly trochu nepořádně. můžeme použít příkaz ls s parametrem -l zobrazit složky organizovaněji (ls -l):

Uvidíme, že nám to ukáže konkrétnější podrobnosti o každé složce, jako je velikost, datum vytvoření atd.
Můžeme vidět různé možnosti, které máme k parametrizaci příkazu, k tomu můžeme použít následující metody. Můžeme použít následující parametr:

 ls -pomoc

Zobrazí nápovědu Linuxu, kde můžeme vidět různé možnosti, které je třeba přidat do příkazu, přičemž každá možnost přichází s příslušným shrnutím.

Další možností, kterou máme, je použít příkaz muž (manuální), tento příkaz zobrazuje mnohem jasnější informace o každém příkazu. Můžeme například použít následující řádek:

 muž ls

(Ukáže nám příkaz ls). Pamatujte, že tato možnost nás vyvede z příkazového řádku.

V příručce se můžeme pohybovat pomocí šipek nahoru a dolů. Pro návrat na příkazový řádek stiskneme klávesu co.

Zde je odkaz na výukový program se zajímavými příkazy pro Ubuntu:

Příkazy Ubuntu

4. Správa souborů a adresářů v Ubuntu

Jako správci musíme kdykoli spravovat různé soubory, které máme na našem serveru, a je důležité, abychom věděli, jak tento proces provést. Zkontrolujeme proces vytváření souborů a složek, ale doporučujeme je nevytvářet v kořenové složce Ubuntu, ideální je vytvořit je v osobní složce.

Vytvořit složku
K vytvoření složky v Ubuntu použijeme příkaz mkdir (Make Directory), v našem příkladu použijeme řádek:

 mkdir Testování

A stiskneme Vstupte. Abychom si ověřili, že jsme složku vytvořili správně, použijme příkaz ls a uvidíme naši vytvořenou složku a pokud použijeme (Jak jsme již viděli) příkaz:

 ls -l

Uvidíme úplnější shrnutí nedávno vytvořené složky.

PoznámkaSystém rozlišuje velká a malá písmena, můžeme mít dvě složky (Testy a testy).

Vytvořit soubor
K vytvoření souboru použijeme příkaz dotek, parametr je;

 klepněte na Extension_name

Například, klepněte na Exercise.txt. Pokud použijeme ls -l můžeme vidět náš vytvořený dokument.

Možnosti kopírování, vkládání a vyjímání
Ke zkopírování souboru použijeme soubor cp (cp Název souboru Cílová cesta), v našem případě by to bylo, cp Testy Exercise.txt. Chcete -li vidět, že soubor byl správně zkopírován do cíle, použijeme následující postup, použijte příkaz cd Název cílové složky (cd Tests) jakmile jsme uvnitř Tests, použijme příkaz ls abychom viděli soubor, který jsme právě zkopírovali.

S příkazem mv můžeme přesunout soubor nebo složku z jednoho umístění do jiného, jeho syntaxe je stejná jako při kopírování, mv Cíl souboru.

Zde necháváme tutoriál, který o tom mluví.

Odstraňte soubory a složky
Odstranění souborů: Použijeme příkaz rm (odstranit), jeho syntaxe je rm Název_souboru, v našem případě by to bylo rm Exercise.txt a můžeme vidět skrz ls -l že soubor již v našem systému Ubuntu neexistuje.
Níže je obrázek se všemi příkazy, které jsme komentovali:

Odstranění adresářů: Použijeme příkaz rmdir, syntaxe by byla rmdir Název_adresáře, v našem případě, rmdir Zkoušky a tímto způsobem odstraníme ze systému adresář Tests. Můžeme použít příkaz ls -l Chcete -li ověřit, že takový adresář v Ubuntu již neexistuje: