✅ Jak nainstalovat a spravovat Fedoru 23 a 24

Obsah

1. Instalace Fedory
2. Administrace Fedory

Při této příležitosti zanalyzujeme instalaci a příslušnou správu operačního systému Fedora 23 což je nejnovější distribuce Linuxu (existuje verze 24, která bude také analyzována) jako vždy silný, efektivní a bezpečný systém.

Funkce Fedory 23

Cache server pro webové aplikace

Unicode 8.0

Aktualizace v kokpitu (Cockpit je grafické rozhraní, které nám umožňuje provádět vzdálenou správu našeho serveru)

Python 3

SSLv3 je ve výchozím nastavení zakázáno

Opice 4

Rolekit (Jedná se o programovací rozhraní, které nám umožňuje snadné nasazení nástrojů)

Jako vždy u každé z aplikací Linux vidíme, že hardwarové požadavky jsou velmi minimální, tentokrát pro Fedoru 23 požadujeme následující:

1 GHz nebo vyšší procesor

1 GB RAM

10 GB místa na pevném disku

Grafické rozhraní s minimálním rozlišením 800 x 600

Jak vidíme, můžeme nainstalovat Fedora 23 v systémech s nízkými prostředky na hardwarové úrovni, což je oproti jeho konkurenci velká výhoda.

Pojďme nyní analyzovat některé z nich novinky, které najdeme v aktuální verzi Fedora 24:

To zahrnuje FreelIPA 4.3, což je role řadiče domény. Tato role pomáhá zjednodušit instalaci zrcadlení pomocí metody propagace replik u nových instalací. Byla také přidána nová topologie, která automaticky spravuje nové replikační segmenty.

Balíčky byly odstraněny, aby byla instalace rychlejší a jednodušší.

Zahrnuje Funkce ARM, což nám umožňuje vytvářet obrazy serverů.

S Fedora 24 Alpha Bezpochyby máme výkonný, bezpečný a rychlý operační systém a jako obvykle také spotřebovává málo prostředků.

Dále začneme s Instalace a správa Fedory„Necháme vás před odkazem se stejnou, ale pro verzi Ubuntu:

Nainstalujte a spravujte server Ubuntu

1. Instalace Fedory

Začněme, spusťme instalační proces naší Fedory 23 (nebo verze 24, pokud to preferujete pro svůj počítač) ve virtualizačním prostředí a jak postupujeme, ponoříme se do některých konkrétních témat. Obrázek operačního systému Fedora v aktuální verzi lze stáhnout z následujícího odkazu.

Jakmile jej stáhneme a nakonfigurujeme naše hardwarové požadavky, instalace začne. V počátečním okně uvidíme následující informace:

Jak vidíme, máme tři (3) možnosti:

Nainstalujte Fedoru 23Instalace systému začne okamžitě.

Otestujte toto médium a nainstalujte Fedoru 23Provede zkoušku k ověření hardwarových požadavků počítače a pokud jsou uspokojivé, instalace začne.

Odstraňování problémůOdstraňte problémy související s instalací.

V našem případě provedeme první možnost. Po chvíli se zobrazí následující okno, kde systém začne načítat soubory nezbytné pro instalaci. Po této kontrole se zobrazí následující okno:

Zde musíme vybrat jazyk, ve kterém bude náš systém nainstalován, po výběru klikneme na Pokračovat. Uvidíme, že se zobrazí následující okno:

Konfigurujte náš systémKlávesniceUmožňuje nám vybrat rozložení naší klávesnice.

Čas a datumTo nám dává možnost upravit časové pásmo, ve kterém se nacházíme.

Původ instalaceUkazuje nám informace o původu, ze kterého instalujeme náš operační systém.

SystémUmožňuje nám konfigurovat oddíly pevného disku.

Jazyková podporaPoskytuje nám pomoc ve vybraném jazyce.

Výběr softwaruUmožňuje nám přidat role, které v našem systému chceme, najdeme mnoho možností rolí, které lze přidat.

Název sítě a týmuUmožňuje nám konfigurovat parametry sítě a přiřadit název našemu zařízení.

Chcete -li vybrat některou z karet, jednoduše na ni klikneme:

PoznámkaKdyž jsme provedli změny, musíme kliknout na kartu Hotovo, aby byly uloženy

Karta klávesnice

Čas a datum Tab

Tabulka původu instalace

V tomto okně můžeme deaktivovat možnost automatických aktualizací a provádět je ručně.

Jazyková podpora Tab

Karta Cíl instalace

Přestaneme tuto možnost trochu podrobněji analyzovat, protože vidíme, že systém nám ukazuje disk, který aktuálně máme, pokud chceme přidat nový disk, stačí kliknout na možnost Přidat disk …

Budeme proveďte ruční rozdělení (Jak vidíme, lze to také provést automaticky), proto vybereme možnost Konfiguruji rozdělení, klikneme na Hotovo a uvidíme, že jakmile je tato možnost vybrána, zobrazí se následující okno pro zahájení procesu rozdělení našeho disku:

Vidíme, že je zobrazen souhrn našeho disku a naznačuje, že nové body připojení budou vytvořeny pomocí schématu LVM oddíl (Logical Volume Manager), Btrfs (B-Tree FS) nebo Lehké úložiště LVM, vybereme možnost, která nejlépe vyhovuje naší organizaci.

Chcete -li přidat oddíl, stiskněte tlačítko + umístěné ve spodní části. Zobrazí se následující okno, kde vybereme bod připojení (zvolíme /) a určíme velikost oddílu.

Pokud tuto možnost zobrazíme, najdeme několik možností:

/
/ boot
/Domov
/ var
Vyměnit
Biosboot

Jakmile vybereme ten nejvhodnější, klikneme na něj Přidejte bod připojení. Zobrazí se následující okno:

Jak vidíme, máme souhrn našeho oddílu. Zde můžeme upravit parametry atd. Nakonec stiskneme možnost Hotovo k dokončení procesu.

Tabulka výběru softwaru
Na Fedora 23:

ZVĚTŠIT

Na Fedora 24:

ZVĚTŠIT

Možnosti přidávání rolíMinimální instalaceBezrolová instalace.

Server FedoraUmožňuje nám přidat různé role (umístěné na pravé straně).

Webový serverTo nám dává možnost používat náš server jako webový server.

Serverová infrastrukturaUmožňuje nám upravit parametry na serveru, aby z něj byl infrastrukturní server.

Jak vidíme, použijeme druhou možnost, Server Fedora, a máme různé role k použití, je velmi důležité si uvědomit, že každá role má svůj popis, abychom měli plnou jistotu, že se chystáme nainstalovat.

Vybíráme role, které považujeme za nutné pro naši správu a klikneme na Hotovo.

Tabulka názvu sítě a počítače

Jak vidíme v tomto okně, můžeme konfigurovat parametry sítě a upravit název našeho počítače, na levé straně vidíme náš síťový adaptér a na pravé straně konfiguraci sítě (IP adresa, maska sítě, DNS atd.) . Chcete -li změnit název počítače, jednoduše přidejte nový název do pole Název počítače umístěné ve spodní části.

Stejně tak pokud chceme přidat nový síťový adaptér, jednoduše kliknutím na tlačítko + ve spodní části spustíme proces přidávání. Pokud si přejeme provést nějaké změny v konfiguraci naší sítě, klikneme na tlačítko Založit umístěný na pravé straně. Zobrazí se následující okno, kde můžeme mimo jiné změnit IP adresu, MAC adresu, DHCP, DNS.

Konečně po tom přizpůsobili a nakonfigurovali náš systém Fedora 23 klikneme na tlačítko Spusťte instalaci:

Vidíme, že proces instalace našeho systému začne:

Po chvíli nás systém požádá o konfiguraci obou user jako heslo pro uživatele root, pamatujte, že tento krok je povinný pro pokračování v procesu instalace.

Zadáme heslo a klikneme na Hotovo. Později vybereme možnost Vytvoření uživatele který je uživatel, se kterým vstoupíme do systému, vyplníme uvedená pole a jsou povinná:

Celé jméno

Uživatelské jméno

Pokud chceme, aby byl uživatel správcem

Vyžadovat heslo pro přístup do systému (slouží k zabezpečení)

Pokračujeme v procesu Instalace Fedory 23:

Uvidíme, že instalace byla nakonec úspěšná a pro dokončení procesu instalace je nutné restartovat počítač:

Zahájíme restart počítače. Zobrazí se přihlašovací okno. Přihlašujeme se tak, jak jsme to nakonfigurovali v době instalace.

Jak vidíme výchozí konfiguraci našeho serveru Fedora 23 je v základním režimu. Během instalace Fedory 24 můžeme mít problémy (doufáme, že ne), níže uvádíme možná řešení těch nejběžnějších:

Problémy s videem

Použijme základní režim videa
Určíme rozlišení obrazovky ručně (například 1024 x 768)
Použijme alternativní ovladač videa

Disky nebyly detekovány

Ověřme, zda je ovladač správně nakonfigurován a funguje.
Pokud používáme ovladače iSCI, ověřme, že jsou logické jednotky správně nakonfigurovány

zapomenuté hesloPoužijeme Konfigurace GRUB2 pro tohle:

1. Pojďme zadat příkaz:

 init = / bin / sh

2. Tlačíme F10 nebo CTRL + X

3. Zadáme příkaz:

 sh-4.2 #

4. Později:

 sh -4.2 # / usr / sbin / load_policy -i

5. Provedeme příkaz:

 sh4.2 # mount -o remount, rw /

6. Nyní resetujeme heslo pomocí:

 sh4.2 # root root

2. Administrace Fedory

Budeme používat Fedoru 23, ale platí to i pro Fedoru 24, také pokud chcete vidět tutoriál o verzi Workstation: administrace Fedory 23.

Přicházejí s velmi speciálním nástrojem s názvem Kokpit které my umožňuje vzdálenou správu serveru. V případě, že je nutná instalace Cockpitu, musíme se přihlásit pomocí našeho uživatele root a zadat následující příkazy:

Nainstalujte nástroj

 dnf nainstalovat kokpit

Povolit port pro správu Cokpit

 systémově povolit kokpit. zásuvka

Spusťte službu Cockpit

 systémový start kokpitu

Služba kokpitu ve firewallu

 firewall -cmd -add -service = kokpit

Způsob, jakým to funguje kokpit je to prostřednictvím našeho webového prohlížeče. Nejprve musíme ověřit, jakou IP adresu máme ve Fedoře 23, k tomu použijeme příkaz:

 ifconfig

Zde uvidíme všechny informace týkající se našeho síťového prostředí (v našem případě je IP adresa 192.168.0.5). Syntaxe pro ovládání kokpitu je:

 https: // náš_server_ip: 9090

Na následujícím obrázku můžeme vidět, co jsme zahrnuli do našeho prohlížeče:

ZVĚTŠIT

V tomto okně zadáme uživatele root a heslo, které jsme zadali při instalaci.
Jak vidíme na pravé straně, název serveru by se měl objevit se jménem, které jsme stanovili. Jakmile zadáme správná pověření, zobrazí se následující okno, kde můžeme spravovat následující:

Věci ke správě

Zkontrolujte náš systém

Spravujte vše, co souvisí se systémovými službami

Zkontrolujte protokoly

Spravujte využití disku a spravujte I / O zařízení

Ověřit stav sítě

Spravovat účty

Použijte webový terminál

To nám působivým způsobem pomůže v naší práci Správa serveru Fedora 23.

Karta Systém
Umožňuje nám spravovat problémy související s chováním našeho systému, můžeme vidět konkrétní detaily, jako například:

Název a verze operačního systému

Název týmu

Datum instalace systému

Typ BIOSu

Typ základní desky

Extra nám umožňuje sledovat chování procesoru, pevných disků, sítě atd. V reálném čase.

ZVĚTŠIT

Karta Služby
Umožňuje nám spravovat a spravovat různé služby, které v systému máme, můžeme je spouštět, zastavovat, restartovat, odstraňovat atd.

ZVĚTŠIT

Jak vidíme, služby jsou organizovány podle kategorií:

Cíle
Systémové služby
Zásuvky
Dočasný
Trasy

To nám dává možnost spravovat služby podrobnějším způsobem:

ZVĚTŠIT

Karta Kontejnery
Tato možnost nám umožňuje spravovat kontejnery, pamatujte, že kontejnery nám umožňují nasazovat aplikace automaticky. Ve výchozím nastavení nemáme ve Fedoře 23 vytvořen žádný kontejner. Ke spuštění našeho dockeru stiskneme tlačítko Spusťte Docker, musíme počkat, až se systém připojí k Dockeru:

ZVĚTŠIT

Po připojení se zobrazí následující okno:

ZVĚTŠIT

Tam uvidíme všechny informace související s kontejnery, které vytváříme.

Záznamy
Z této možnosti můžeme detailně sledovat všechny události, které se s naší Fedorou dějí.

ZVĚTŠIT

Jak vidíme, můžeme tyto protokoly filtrovat pomocí následujících parametrů:

Datum události.
Typ události (chyby, varování, zprávy nebo vše).

Vidíme, že informace v protokolu jsou znázorněny následovně:

Čas události.
Popis události.
Typ události.

Karta úložiště
Z této možnosti můžeme spravovat a spravovat vše, co souvisí s funkce úložiště v naší Fedoře 23. Podívejme se na různé možnosti, které máme prostřednictvím této možnosti:

ZVĚTŠIT

Počínaje vidíme na pravé straně disky a úložná zařízení, která máme aktivní v našem systému. V tomto poli vidíme, že naše jednotky jsou podrobně popsány a indikuje zatížení obou:

R (čtení-čtení)
W (Zápis - Zápis)

(Toto zatížení se měří v bajtech za sekundu)

Na centrálním panelu můžeme graficky pozorovat zátěž, která je v tu chvíli vykonávána, čtení i zápis. Na stejném panelu sledujeme procento využití systémových souborů (File System). A ve spodní centrální části vidíme všechny protokoly související s úrovní úložiště.

V pravém horním rohu také pozorujeme, že máme možnost vytvořit dva (2) typy zařízení:

RAID zařízení
Skupinový objem

Síťová karta
Z tohoto okna můžeme spravovat vše, co souvisí se síťovým provozem. Máme různé možnosti, jak plnit svůj administrativní úkol.

ZVĚTŠIT

Tato možnost nám umožňuje provádět detailní a v reálném čase kontrolu síťového provozu, a to jak množství odchozích, tak příchozích dat, můžeme filtrovat podle časového limitu, standardně je to 5 minut.

Na kartě Rozhraní vidíme IP adresy jak našeho zařízení, tak v tomto případě i dockeru, který jsme vytvořili (musí se také objevit, když vytváříme nové VLAN, nové Dockery atd.)
A v pravém horním rohu najdeme možnost vytvořit tato rozhraní:

Pouto
Most
VLAN

Nakonec ve spodní části najdeme protokol událostí našeho úložiště.

Karta Nástroje
Nakonec najdeme v záložce Nástroje nebo Nástroje následující možnosti:

Účty správce nebo správce účtů
Webový terminál

V nástroji Účty správce Zjistíme, co souvisí s uživateli vytvořenými v té době v Fedora 23:

Vidíme, že v současné době máme oba aktivní uživatele. Pokud klikneme na některého ze dvou uživatelů, zobrazí se jeho informace a budeme moci upravit parametry konkrétnímu uživateli, v tomto případě uvidíme solvétského uživatele.

ZVĚTŠIT

Jak vidíme při otevírání tohoto uživatele, můžeme provádět následující úkoly:

Odebrat oprávnění správce

Nastavte heslo

Blokovat přístup do systému

Ukončete relaci

Odeberte jej ze systému

V systému také najdeme podrobné informace o vašem posledním přihlášení. V nástroji Webový terminál najdeme terminál pro provádění úkolů pomocí různých příkazů:

Nakonec v pravém horním rohu uvidíme uživatele, se kterým jsme se přihlásili do kokpitu.

Zde můžeme provádět následující úkoly:

Jazyk zobrazení: Umožňuje nám vybrat jazyk, se kterým budeme v kokpitu pracovat.

O kokpitu: Ukazuje nám informace související s verzí a licencí.

Nastavení účtu: Umožňuje nám konfigurovat parametry v kořenovém uživateli.

Odhlásit se: Opustili jsme platformu Cockpit.

Další úkoly správy ve Fedoře 23
Podíváme se na další úkoly, které můžeme provádět na našem serveru Fedora 23. Tyto úkoly jsou kontrola a konfigurace místního systému a konfigurace klávesnice. Jak dobře víme, místní systém nám umožňuje definovat jazyk systémových služeb a uživatelských rozhraní.

Vrstva klávesnice vám umožňuje nastavit, jak bude klávesnice používána na konzole a v grafickém uživatelském rozhraní. Můžeme upravit obě možnosti z trasy:

 /etc/locale.conf

Nebo pomocí příkazu:

 localectl

V obou směrech ho můžete otevřít.

Možnosti konfigurace v /etc/locale.confLANGPoskytuje výchozí hodnotu pro místní systém.

LC_COLLATEZmění chování zřetězených funkcí v místní abecedě.

LC_CTYPEZměňte chování zpracování znaků.

LC_NUMERICPopisuje počet tras, které jsou běžně viditelné, s podrobnostmi, jako jsou desetinná místa atd.

LC_TIMEZměňte způsob zobrazení aktuálního počasí ve 24hodinovém a 12hodinovém formátu.

LC_MESSAGESUrčuje místní použití k diagnostice písemných zpráv.

Použijeme příkaz localectl což nám umožňuje zadávat dotazy a měnit parametry v místním systému a na klávesnici. Zadejte do naší Fedory 23 následující příkaz:

 lokalizační stav

Zobrazí se následující informace:

Abychom vytvořili výchozí místní systém, zadáme v kořenovém režimu následující příkaz:
localectl set-locale LANG = národní prostředí (musíme nahradit národní prostředí jazykem, který se má nainstalovat), například:

 localectl set-locale LANG = af_ZA.utf8

Nyní budeme klávesnici tajit, a proto použijeme příkaz lokalizační stav, což je, jak jsme viděli, možnost klávesnice latam (Parametr je X11). K zobrazení dostupných klávesnic použijeme příkaz:

 localectl list-keymaps

Ke změně klávesnice použijeme příkaz localectl mapa mapy klíčů (Mapu kláves musíme nahradit typem klávesnice, v našem případě x11 a mapu klávesnicí, kterou chceme upravit). Například: