Příkaz pro zobrazení místa na disku Linux a využití systémového disku

Pevný disk je jednou ze základních a základních součástí každého počítače, protože instaluje operační systém, aplikace a slouží k ukládání všech našich informací a také k jejich zálohování prostřednictvím záložních kopií.

V současné době existují pevné disky s velkou kapacitou, ale kousek po kousku je tento prostor obsazen novými informacemi a limit úložiště dosahuje vrcholu, což může generovat nesrovnalosti, jako jsou restarty, vypínání, blokování otevírání souborů, pomalost a další, bez ohledu na jsme typ uživatele, je vhodné tuto kapacitu neustále sledovat a dnes se naučíme ověřovat používání pevného disku v reálném čase v prostředích Linuxu.

1. Zobrazte informace o místě na disku pomocí příkazu df v systému Linux

Příkaz df byl vyvinut s cílem poskytnout jednoduchým způsobem informace o celkovém, obsazeném a volném místě na disku našeho operačního systému.

Pomocí příkazu df se zobrazí informace o systému souborů, ve kterém je každý soubor hostován, nebo ve výchozím nastavení o všech aktuálních systémech souborů.

Krok 1
Základní syntaxe pro použití tohoto příkazu je následující:

 df [možnosti] [zařízení] 

Krok 2
Můžeme přímo použít příkaz df a získaný výsledek bude následující:

ZVĚTŠIT

Krok 3
Tam uvidíme každý souborový systém s podrobnostmi, jako jsou:

• Použité místo

• Volný prostor

• Místo, kde je namontováno atd.

Krok 4
K zobrazení těchto informací v čitelném formátu můžeme použít parametr -h:

 df -h

ZVĚTŠIT

Krok 5
Pomocí příkazu df bude možné získat přesné informace o zařízení nebo připojovacím bodu, například pokud chceme vidět detaily bodu / dev / sda, provedeme následující:

 df / dev / sda 

Krok 6
Nebo můžeme vidět podrobnosti o konkrétní trase, například:

 df / domov 

ZVĚTŠIT

Krok 7
Zde vynikají následující sloupce:

Souborový systémUdává zdroj přípojného bodu, kterým je obecně zařízení.

1K blokůJe to celkový počet bloků.

PoužitýUdává počet použitých bloků.

DostupnýJe to počet dostupných bloků.

Použijte procentoUdává procento použitých děleno velikostí.

Namontována naJe to cíl nebo bod připojení.

Krok 8
Příkaz df nám dává možnost specifikovat pouze to, které sloupce se mají zobrazit, k tomu použijeme následující syntaxi:

 df --output = pole1, pole2, … 

Krok 9
Můžeme například provést následující:

 df --output = zdroj, použitý, avail / home / 

Krok 10
Výsledkem budou právě ty tři sloupce vybraného bodu:

ZVĚTŠIT

Krok 11
Chcete -li zobrazit všechna dostupná pole, můžeme spustit následující řádek:

 df -o 

ZVĚTŠIT

Krok 12
K použití máme také následující alternativy:

df -hZobrazuje data v lidském formátu.

df -mZobrazí výstup v megabajtech.

df -kZobrazí výstup v kilobajtech, výchozí hodnota.

Krok 13
Linux má systém nazvaný inode, inode je v podstatě datová struktura v systému souborů, která je zodpovědná za ukládání všech informací o souboru, příkaz df nám také umožňuje vidět prostor uvedených inodů spuštěním některé z následujících možností :

 df -i df -i -h 

ZVĚTŠIT

Krok 14
Pokud chceme zkontrolovat typ souborového systému každého bodu připojení, například ext4, btrfs, ext2, nfs4, fuse, cgroup a další, bude nutné použít následující příkaz:

 df -T df -T -h df -T -h / home / (konkrétní cesta)

ZVĚTŠIT

Krok 15
Ve stejném segmentu, pokud chceme vyloučit souborový systém, musíme přidat parametr -x takto:

 df -x ext3 

Krok 16
Pokud chceme, aby byly zobrazeny všechny výstupní souborové systémy, které mají velikost nulových bloků, můžeme spustit:

 df -a 

ZVĚTŠIT

Krok 17
Chcete -li získat další informace o tomto příkazu, můžeme provést:

 df -pomoc 

2. Zobrazte informace o místě na disku pomocí příkazu du v systému Linux

Příkaz du je další alternativou, kterou nám Linux nabízí k získání informací o diskovém prostoru na základě sady souborů, adresářů nebo rekurzivně.

Krok 1
K použití tohoto příkazu máme následující základní alternativy:

 du du / cesta du [možnosti] [adresáře a / nebo soubory]

ZVĚTŠIT

Krok 2
Tyto možnosti nám umožňují zobrazit názvy a spotřebu místa každého z adresářů, včetně všech podadresářů ve stromu adresářů. Pokud chceme vidět tyto výsledky ve formátu čitelném pro člověka, provedeme následující:

 du -h 

ZVĚTŠIT

Krok 3
Podrobnosti o konkrétním adresáři můžeme zobrazit pomocí některé z následujících možností:

 du / home / du -h / home /

ZVĚTŠIT

Krok 4
Chcete -li zobrazit souhrn informací, kde je zobrazen pouze celkový prostor na disku obsazený stromem adresářů a současně jsou odstraněny podadresáře, můžeme provést následující:

 du -s / home du -sh / home

ZVĚTŠIT

Krok 5
Pokud je cílem vizualizace všech systémů souborů, které provádíme:

 du -a / home du -a -h / domov

ZVĚTŠIT

Krok 6
Pomocí příkazu du můžeme detailně vidět prostor konkrétního typu přípony, například pokud chceme vidět prostor všech textových souborů, provedeme následující:

 du -ch * .txt 

ZVĚTŠIT

Krok 7
Můžeme vypsat určitý počet adresářů, abychom viděli jejich prostor, proto provedeme následující syntaxi:

 du -a / cesta / | třídit -n -r | head -n # do seznamu 

ZVĚTŠIT

3. Zobrazení informací o zachycení místa na disku pomocí příkazu btrfs v systému Linux

Pro souborový systém btrfs, což je speciální souborový systém pro pořizování obrázků, musíme použít příkaz btrfs fi df k zobrazení informací o využití prostoru pro bod připojení.

Krok 1
Použitá syntaxe je:

 btrfs souborový systém df / cesta / btrfs fi df / dev / cesta btrfs fi df [možnosti] / cesta /

ZVĚTŠIT

Krok 2
Abychom viděli nezpracovaná čísla v bajtech, provedeme následující:

 btrfs fi df -b / home 

ZVĚTŠIT

Krok 3
Alternativně můžeme spustit:

Zobrazit data v kilobajtech

 btrfs fi df -k / home 

Zobrazit data v megabajtech

 btrfs fi df -m / home 

Zobrazit data v gigabajtech

 btrfs fi df -g / home 

Zobrazit data v terabajtech

 btrfs fi df -t / home 

Díky těmto jednoduchým příkazům bude možné detailně poznat dostupné místo v Linuxu a lépe tak spravovat tuto důležitou sekci na každém počítači.