Ubuntu vyvinul jeden z nejvšestrannějších, nejbezpečnějších a nejjednodušších operačních systémů pro správu jak pro stolní počítače (Ubuntu Desktop), tak pro firemní prostředí (Ubuntu Server), kde každá z těchto verzí má své příslušné vlastnosti a funkce založené na roli, kterou je třeba provést.
V případě verzí Ubuntu Server mají řadu speciálních funkcí pro úkoly a služby, které musí poskytovat zákazníkům, takže Ubuntu vyvinulo některé parametry, které jsou na něj více zaměřeny.
Ubuntu Server má kategorii s názvem LTS (Long-Term Support), což je verze pro dlouhodobou podporu, která je součástí Queens verze OpenStack a její podpora je k dispozici až do dubna 2023, stojí za zmínku, že tato podpora bude pouze pro 64bitové verze.
Funkce Ubuntu 10.04 LTS
Ubuntu 18.04 LTS nám poskytuje funkce jako:
- Podpora 32bitového PowerPC byla ukončena.
- Má podporu ppc64.
- Linux kernel 4.15, který vám umožňuje používat nejnovější hardware a periferie od IBM, Intel a dalších výrobců.
- Podpora šifrování zabezpečené paměti AMD.
- Vylepšená správa napájení pro systémy s implementací SATA Link Power Management.
- Podpora stohování modulů zabezpečení Linux.
- Podpora pro podepisování hostitelů POWER a jader NV.
- Ve výchozím nastavení je OpenJDK 11.
- gcc byl ve výchozím nastavení nakonfigurován pro úlohy sestavení aplikace (PIE) nezávislé na poloze, což má za následek efektivnější využití randomizace rozložení adresního prostoru (ASLR).
- Lepší omezení pro ochranu před útoky Spectre a Meltdown.
- Přidána změna verze do výchozího protokolu CIFS / SMB pro připojení CIFS.
- Vylepšena je UEFI Secure Boot pro lepší správu modulů třetích stran.
- Týmová podpora Libteamu je k dispozici prostřednictvím NetworkManageru.
- Výchozí rozlišení DNS je vyřešeno pomocí systemd.
- Instalační program nám dává možnost spustit minimální instalaci pro základní desktopové prostředí pomocí webového prohlížeče a hlavních systémových nástrojů.
- V průběhu instalace je nabízena živá verze.
- Výchozí konfigurace backendu na Ubuntu Server 18.04 LTS bude poskytována prostřednictvím systemd-networkd.
- LXD byl aktualizován na verzi 3.0, LXD je správcem kontejnerů integrovaného systému na všech serverech Ubuntu, nabízí nám možnost provádět úlohy, jako je sdružování serverů LXD, vzdálený přenos svazků vlastního úložiště, podpora NVIDIA, API / dev / lxd rozšířeno v kontejnerech a další.
- QEMU 2.11.1.
- DPDK 17.11.x.
- libvirt 4.0.
- Otevřete vSwitch 2.9.
- V Ubuntu 18.04 LTS nahradí Chrony jako výchozí server pro protokol NTP ntpd.
- cloud-init byl aktualizován na verzi 18.2 a nabízí funkce, jako je podpora 64bitových platforem na VMware, vylepšení rychlosti zřizování Azure, vylepšení a změny v chování klíče ssh pro výchozího uživatele a mnoho dalšího.
- Curtin byl aktualizován na verzi 18.1 s vylepšeními, jako je podpora experimentálního souborového systému zpool a zfs, podpora konfigurace uživatelského agenta, přijímání možností připojení pro souborový systém a další.
- MAAS byl aktualizován na verzi 2.4b2, kde jsou integrovány funkce jako přidání protokolu auditu, přidání UI pro správu DNS, podpora KVM pod, vylepšení výkonu UI, lepší výkon backendu. Od MAAS, experimentální podpora pro konfiguraci zfs a další.
- SSSD byl aktualizován na verzi 1.16.x.
- Nginx byl aktualizován na verzi 1.14.0.
- PHP 7.2 je integrováno.
- Apache je k dispozici ve verzi 2.4.29.
- landscape-client byl integrován do Pythonu 3 a je k dispozici k instalaci do výchozího obrazu.
- Nová dynamická podpora MOTD pro Canonical Livepatch
- Specifická vylepšení S390x.
- Ubuntu 18.04 LTS má nejnovější verzi OpenStack, Queens, která obsahuje komponenty jako OpenStack Identity - Keystone, OpenStack Imaging - Glance, OpenStack Block Storage - Cinder, OpenStack Compute - Nova, OpenStack Networking - Neutron, OpenStack Telemetry - Ceilometer, Aodh, Gnocchi a další.
- Vylepšení výkonu pro architekturu ARM64.
Nyní se naučíme, jak nainstalovat Ubuntu Server 18.04 LTS na VirtualBox. Pamatujme, že VirtualBox je platforma dostupná pro 32 a 64 architektur, prostřednictvím kterých bude možné virtualizovat více systémů a prozkoumat tak všechny jejich funkce a vlastnosti, aniž by to ovlivnilo produkční prostředí nebo náš fyzický stroj.
VirtualBox lze nainstalovat na následující operační systémy:
Microsoft Systems
- Windows Server 2008 (64bitový)
- Windows Server 2008 R2 (64bitový)
- Windows 7 (32bitový a 64bitový)
- Windows 8 (32bitový a 64bitový)
- Windows 8.1 (32bitový a 64bitový)
- Windows 10 RTM build 10240 (32bitová a 64bitová verze)
- Windows Server 2012 (64bitový)
- Windows Server 2012 R2 (64bitový)
- Windows Server 2016 (64bitový)
Na systémech Linux
- Ubuntu 14.04 LTS, 16.04 LTS a 17.04
- Debian GNU / Linux 7 („Wheezy“), 8 („Jessie“) a 9 („Stretch“)
- Oracle Enterprise Linux 5, Oracle Linux 6 a 7
- Redhat Enterprise Linux 5, 6 a 7
- Fedora 25 a 26
- Gentoo Linux
- openSUSE 13.2
- Solaris 11
- Solaris 10 (U10 a vyšší)
V systémech macOS
- 10,10 (Yosemite)
- 10.11 (Kapitán)
- 10,12 (Sierra)
- 10,13 (Vysoká Sierra)
- 10,14 (Mojave)
Vaše stahování je k dispozici na následujícím odkazu.
Obraz ISO serveru Ubuntu Server 18.04 lze stáhnout na následujícím odkazu:
Tam uvidíme následující:
ZVĚTŠIT
Kliknutím na tlačítko Stáhnout umístěné v sekci Ubuntu Server 18.04 LTS spusťte proces stahování obrazu ISO.
1. Jak vytvořit virtuální stroj Ubuntu Server 18.04 LTS ve VirtualBoxu
Krok 1
Když je nainstalován VirtualBox, přistupujeme k aplikaci a chystáme se vytvořit náš virtuální počítač, máme následující možnosti:
- Klikněte na ikonu Nový
- Použijte kombinaci kláves Ctrl + N.
- Přejděte do nabídky Stroj a tam vyberte možnost Nová
Krok 2
V zobrazeném okně nakonfigurujeme následující informace:
- Název virtuálního počítače, který chcete vytvořit
- Místo, kde budete bydlet
- Typ operačního systému, který chcete použít, v tomto případě vybereme Linux
- Použitou verzi systému, v tomto případě vybereme Ubuntu (64bitový)
Krok 3
Klikneme na tlačítko „Další“ a dalším krokem je přiřazení virtuální paměti pro virtuální stroj Ubuntu 18.04 LTS, výchozí hodnota bude 1024 MB, ale toto lze upravit pomocí posuvníku pro nastavení nové hodnoty:
Krok 4
Znovu klikneme na „Další“ a nyní najdeme možnosti pro pevný disk, kde máme následující možnosti:
Nepřidávejte virtuální pevný diskVýběrem této možnosti bude možné přidat pevný disk později před spuštěním virtuálního počítače.
Vytvořte si nyní virtuální pevný diskS touto volbou se ve výchozím nastavení vytvoří pevný disk a jeho velikost bude záviset na vybraném operačním systému, v případě Linuxu to bude 10 GB
Použijte existující soubor virtuálního pevného diskuDíky této možnosti můžeme použít disk ve formátu VHD nebo VDI nebo VMDK, aby byl implementován do virtuálního stroje Ubuntu Server 18.04 LTS
Krok 5
Vybereme nejvhodnější možnost a znovu klikneme na „Další“ a nyní vybereme typ disku, který chcete vytvořit:
Krok 6
Typ disku souvisí se způsobem, jakým bude virtuální stroj používán, po definování klikneme na „Další“ a poté definujeme způsob, jakým bude správa vytvořeného disku fungovat:
Dynamicky rezervovánoTato možnost umožňuje zaplnit místo na fyzickém pevném disku, protože jsou na něj uloženy informace, ale pokud některé z těchto informací odstraníme, místo nebude obnoveno
Pevná velikostTato možnost stanoví a omezí používání informací až do velikosti, kterou jsme zadali během procesu vytváření.
Krok 7
Klikneme na „Další“ a nyní zadáme následující informace:
- Cesta, kde bude hostován virtuální stroj Ubuntu Server 18.04 LTS
- Velikost pevného disku k vytvoření, výchozí hodnota je 10 GB
Krok 8
Proces dokončíme kliknutím na tlačítko „Vytvořit“ a uvidíme, jak je náš stroj vytvořen správně:
ZVĚTŠIT
Přihlášení Připojte se!
