Využití virtuálních strojů je jednou z nejpraktičtějších, nejbezpečnějších a nejspolehlivějších možností pro testování nových operačních systémů, nových aplikací v prostředí nebo vyhodnocování chování, které může mít určitá konfigurace před implementací ve skutečném a produktivním prostředí.
V rámci našich virtuálních počítačů můžeme provádět více úkolů a jednou z nejdůležitějších v některých případech, zejména kvůli problémům s dostupností, je zkopírování jednoho nebo více virtuálních počítačů. Tento proces zkopíruje veškerou aktuální konfiguraci vybraného počítače a díky tomu bude možné na tomto stroji, který jsme zkopírovali, provést další testy, aniž by to ovlivnilo původní stroj.
Kdy kopírovat virtuální počítačK provedení tohoto procesu existují různé metody, které Solvetic podrobně vysvětlí, ale nejprve musíme vědět, že pro kopírování našeho virtuálního počítače mohou nastat dvě zvláštní situace, které jsou:
- Zkopírujte virtuální počítač, když je vypnutý.
- Zkopírujte virtuální počítač s uloženým stavem.
PoznámkaBez jakéhokoli důvodu můžeme kopírovat virtuální stroj ve VirtualBoxu, když je aktivní.
Funkce VirtualBoxVirtualBox je jedním z nejpoužívanějších virtualizačních nástrojů díky své dynamice a snadnému vytváření a správě virtuálních počítačů. Mezi jeho nejvýraznější funkce patří:
- Možnost vytváření skupin virtuálních strojů.
- VirtualBox je multiplatformní hypervizor typu 2, to znamená, že virtuální počítač vytvořený na hostiteli může provozovat jiný a pomocí Open Virtualization Format (OVF) lze hostované virtuální počítače importovat a exportovat kdykoli.
- K dispozici v 32bitové a 64bitové architektuře.
- Integrace hostujících doplňků, což je sada nástrojů, které jsou nainstalovány v hostujícím operačním systému za účelem zlepšení jeho výkonu a zajištění další integrace a komunikace s hostitelským systémem.
- Možnost pořizovat snímky, které ukládají snímky stavových informací hostujícího virtuálního počítače, a k tomuto stavu můžeme kdykoli přistupovat.
- Skvělá hardwarová podpora, protože VirtualBox podporuje hostující SMP, zařízení USB, plnou podporu ACPI, rozlišení více obrazovek, vestavěnou podporu iSCSI a spouštění ze sítě PXE.
Nyní uvidíme různé možnosti kopírování našich virtuálních počítačů ve VirtualBoxu.
1. Zkopírujte virtuální počítač z aplikace VirtualBox
Krok 1
Jak jsme zmínili, je možné klonovat nebo kopírovat náš virtuální počítač, když je vypnutý nebo s uloženým stavem, když je virtuální počítač aktivní a kliknutím na znak X zavřeme VirtualBox, zobrazí se následující okno:
ZVĚTŠIT
PoznámkaV případě, že nemáte VirtualBox, můžeme jej stáhnout na následujícím odkazu:
Krok 2
Tam můžeme vybrat možnost „Uložit stav stroje“ a uvidíme následující. Tam můžeme vidět legendu „Uloženo“.
ZVĚTŠIT
Krok 3
Funkce klonování bude aktivní v jednom z těchto dvou stavů a abychom ji mohli použít, máme následující možnosti:
- Klikněte pravým tlačítkem na virtuální počítač a vyberte možnost Klonovat
- Použijte kombinaci kláves:
Ctrl + O
- Přejděte do nabídky „Stroj / Klon“
ZVĚTŠIT
Krok 4
Po výběru této možnosti se zobrazí následující průvodce:
Krok 5
Máme zde následující možnosti:
- Definujte název počítače, který bude klonován nebo kopírován.
- Definujte trasu, kde bude hostována.
- V poli „Zásady MAC adres“ máme několik možností na úrovni MAC adres, například přidání pouze MAC adresy aktivního síťového adaptéru, včetně všech MAC adres dostupných adaptérů nebo vygenerování nové MAC adresy.
- Zachovejte název virtuálních pevných disků a UUID hardwaru.
Krok 6
Pokud klikneme na tlačítko „Expertní režim“, můžeme provést následující akce:
- Definujte typ klonování, které se má provést.
- Definujte, zda jsou do strojové kopie přidány snímky.
Krok 7
V případě pokračování v režimu s průvodcem v následujícím okně budeme moci definovat pouze typ klonování, které se má provést:
Krok 8
Z důvodu integrity všech hodnot a parametrů je nejlepší použít možnost „Dokončit klonování“, kliknutím na tlačítko „Klonovat“ spustíte postup:
Krok 9
Jakmile je tento proces dokončen, uvidíme, že stroj, který jsme naklonovali nebo zkopírovali, bude k dispozici z platformy VirtualBox. Odtud můžeme ověřit, že jeho aktuální stav byl zkopírován, nyní je možné jej použít pro všechny úkoly, které považujeme za nutné.
ZVĚTŠIT
2. Zkopírujte virtuální počítač z CMD nebo příkazového řádku
Krok 1
Předchozí metoda je užitečná a praktická, protože stačí několik kliknutí na klonování našeho virtuálního počítače, ale máme také možnost provést tento proces z konzoly CMD Windows 10, proto musíme nejprve znát cestu a název disk VDI (virtuální pevný disk) stroje, který budeme kopírovat:
Krok 2
Jakmile definujeme tuto cestu a název, musíme přistupovat k příkazovému řádku jako správci a nejprve pomocí příkazu cd přejít do adresáře, kde je hostitelem virtuální počítač, v tomto případě provedeme následující:
D: \ Virtuální počítače \ Windows 10 SolveticKrok 3
Jakmile jsme v adresáři, kde je vytvořen virtuální stroj VirtualBox, spustíme následující řádek:
"C: \ Program Files \ Oracle \ VirtualBox \ VBoxManage.exe" clonevdi "Windows 10 Solvetic" .vdi "Windows 10 Solvetic-copy" .vdi
„Windows 10 Solvetic“ .vdi je název aktuálního virtuálního disku a „Windows 10 Solvetic-copy“ .vdi bude název nového počítače ke kopírování:
ZVĚTŠIT
Krok 4
Vidíme, že médium bylo vytvořeno správně, můžeme přistupovat k novému disku vytvořenému pomocí příkazu dir takto:
z „Windows 10 Solvetic-copy“ .vdi
ZVĚTŠIT
Krok 5
Tento proces zkopíruje virtuální pevný disk původního počítače, který uvidíme ve stejné cestě, kde je počáteční počítač.
Krok 6
Nyní, abychom tento disk využili, vytvoříme nový virtuální počítač a v sekci „Pevný disk“ aktivujeme pole „Použít existující soubor virtuálního pevného disku“:
Krok 6
Klikněte na ikonu složky a přejděte na cestu, kam jsme zkopírovali pevný disk přes terminál:
ZVĚTŠIT
Krok 7
Klikneme na tlačítko „Otevřít“ a uvidíme, že tento pevný disk je integrovaný. Tam klikneme na „Vytvořit“ a budeme pokračovat běžným procesem vytváření virtuálního stroje ve VirtualBoxu.
Pomocí kteréhokoli z výše uvedených způsobů bude možné kopírovat naše virtuální počítače z VirtualBoxu a odtud na nich moci provádět další úkoly, aniž by to mělo vliv na konfiguraci původního počítače, což pomůže omezit úlohy podpory těchto počítačů .